Takovýho frajera se člověk muší bát (Šlapeto)

1. Když jsem přišla k Vonáskovům do sálu sedělo tam moje roští u stolu. vedle něho ňáká cizí saze seděla a já na to přenešťastná hledět musela R. Takovýho frajera se člověk muší bát, kterej nosí šístky, patku, na kalhotech štráf, vatovaný buldočky s gumičkama, doleva to válí s fabričkama. 2. Přišel za mnou jeden pardál, moc hezkej byl, esli by von vo taneček mě poprosil já povídam: Milej pane, to nemůže bejt, támhle sedí moje roští, nadělá z vás prejt. R. 3. Ale že von hezkej, silnej, ramenatej byl, von se nad tim mojim roštím nepozastavil, a že si mě k tanci tisknul jak to muší bejt, a když přišlo moje roští, nadělal z něj prejt. R. 4. Potom jsme se milovali tuze velice, samou láskou vyvrátil mě vobě sanice, toho jsem se jaktěživa nenadála, že budu mít za svý roští tak príma pardála. R.