Kryštof (Kryštof)

G Ami C D Malej Kryštof byl, v popelnici už od svýho zrodu G Ami C D Měl štěstí, že žil v tomhle temnym tichym hrobu. C D G Kdyby uměl mluvit řek by snad. Pápápápá. C D G Já jsem nechtěnej, nechtě mě spát. Pápápápá C D G D C Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít. Malej Kryštof chtěl, jen svýho tátu a svoji mámu. A zatím chudák měl, v popelnici haldu starejch krámů. Kdyby uměl mluvit řek by snad. Pápápápá. Zimou schoulenej nechtě mě spát. Pápápápá. Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít. Malej Kryštof snil o světě, co zná i lidskou něhu. A teď utopen spí v řece, která měla stovky břehů. Kdyby uměl mluvit řek by snad. Pápápápá. Já jsem nechtěněj, nechte mě spát. Pápápápá. Tak nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.