Konec ptačích árií (Gott Karel)

Čas her a slív na nás dva kýv a slíbil nám, že léto věčně potrvá Mráz náhle dých, ten tam je smích a já vám, páni, náhle podleh obavám Že je konec ptačích árií že už nepohladím Márii A že čas je jenom velkej lhář ano lhář, já vím Že je konec ptačích kupletů já si teplou šálu upletu a v ních sny svý pochovám a k nim sebe sám pak dám Čas žlutých jív slíbil nám dřív že navěky nám jaro v lásce zachová Pak napad sníh a kraj vám ztich a já jsem, páni, náhle podleh obavám Že je konec ptačích árií že už nepohladím Márii A že čas je jenom velkej lhář ano lhář, já vím Že je konec ptačích kupletů já si teplou šálu upletu a v ních sny svý pochovám a k nim sebe sám pak dám