Miriam (Gott Karel)

Předehra Denně se ráno ptám,proč musím vstávat sám odpověď dávno znám jsem samotář. Dlouho už doufám, že se jednou ráno má víčka mírně zvednou já spatřím náhle čísi jemnou tvář. R: Odlétá spánek, jak jarní vánek, jak svatojánek, díky Miriam sedíme právě, u stolu v trávě při ranní kávě s krásnou Miriam. To je ten dávný příběh lásky zázračné, živé a průzračné, kterou mě dává??dává Miriam. Říkají známí, že všechno dá mi s noblesou dámy, krásná Miriam celý svět má teď vůní růží růžových, tam kde byl pláč je smích už nejsem sám. mezihra Setmění vhání stín,každý den dlouho spím pletu si tvůj sen z mým a mám ho rád ale když spolu dříve vstanem a jdem se toulat krásným ránem zapomínám, že chtěl jsem dlouho spát. R: Odlétá spánek, jak jarní vánek, jak svatojánek, díky Miriam sedíme právě, u stolu v trávě při ranní kávě s krásnou Miriam. To je ten dávný příběh lásky zázračné, živé a průzračné, kterou mě dává??dává Miriam. Říkají známí, že všechno dá mi s noblesou dámy, krásná Miriam celý svět má teď vůní růží růžových, tam kde byl pláč je smích už nejsem sám. dohra