Už pohřbili mě stokrát (Gott Karel)

Mám pozlacenou rakev a v nohách zvadlý květ a na kameni nápis, že pochoval mě svět. To mramorové víko, však dá se odsunout. Jsem starý zručný zombie, mám výcvik z Abbey Road. R: Už pohřbili mě stokrát a já jsem stokrát vstal, a bude-li co zpívat, tak budu vstávat dál. Tak létám k světlu hudby, jak za žárovkou mol, jsou noci, kdy se trefím i do Carnegie Hall. Rád zazpívám i ve tmě, když vypadne vám proud, můj duet s meluzínou si přijďte poslechnout. R: Už pohřbili mě stokrát a já jsem stokrát vstal, a bude-li co zpívat, tak budu vstávat dál. Už lijí pro mne kulku, tu kulku stříbrnou a naostřují kolík, má skončit stará show. Jó všechno jednou skončí, i zombie dozpívá, teď ale slyším housle, noc právě začíná. R: Už pohřbili mě stokrát a já jsem stokrát vstal, a bude-li co zpívat, tak budu vstávat dál.