Rád (Zelenková Jitka)

Jednou mě jeden člověk navštívil Podivný a jako v tranzu byl Od paty až k hlavě si mě prohlédl A pak hovořil O lásce ať už raděj nezpívám Že když to slyší, husí kůži má Pak mi podal bez řečí svazky dopisů Ty prý už mě vyléčí z iluzí a snů Rád, mám rád, mám tě rád, moc rád Rád, mám rád, mám tě rád, moc rád Krásná skládanka slov, kterou každý musí znát Mám rád, mám tě rád, moc rád Krásná skládanka slov, kterou každý musí znát Mám rád, mám tě rád, moc rád Začala jsem zašlé řádky číst V prvních bylo mnoho něžných míst V posledních ta krásná vyznání Přešla v nenávist Muž se jako pára rozplynul Hořký pocit po něm vyvanul O čem jiném zpívat mám než o tom, co znám Co mě v noci probouzí a s čím usínám Rád, mám rád, mám tě rád, moc rád Rád, mám rád, mám tě rád, moc rád Krásná skládanka slov, kterou každý musí znát Mám rád, mám tě rád, moc rád Rád, mám rád, mám tě rád, moc rád Rád, mám rád, mám tě rád, moc rád Krásná skládanka slov, kterou každý musí znát Mám rád, mám tě rád, moc rád