Děti z Pirea (Chladil Milan)

G D 1. Každého jitra z toho přístavu G vyplují bárky a lodě do moří, D a slunce kulaté jak míč G v ranním úsvitu se z hlubin vynoří. D Jen děti z Pirea se po břehu loudají, G moře jim nohy omývá, D ty modré nedozírné dálky je lákají G víc nežli země šedivá. G D R. Co moře zpívá pod křídly kormoránů, C G o tom se zdává k ránu všem dětem z Pirea, D snad každý mívá své jedno velké přání, C G sní o něm za svítání, jak děti z Pirea. 2. Každého večera se k přístavu, bárky a lodě vracejí, ty čluny připlouvají s nákladem ryb, starých lásek a nových nadějí. Jen děti z Pirea už nejsou zde na břehu, dávno už musely jít spát, a budou do ranního úsvitu snít o tom všem, o čem snily tolikrát. R.