Soudili se (Jahelka Ivo)

D G D G D G D A 1. Soudili se, soudili se dva sousedi o hranice, D G D G D G D o hranice, starou slívu, o kus meze, o smrad z chlívu. G D G D Byl to spor urputnej, pět let se táhnul, Gmi D G D pět let se táhnul, pět let se táhnul, G D G D jeden na druhýho i ruku vztáhnul, Gmi D G D i ruku vztáhnul, i ruku vztáhnul. D G C G D R: Nenávist každá, ta pomine, pomine, D G C G D všechno se srovná, jen oni ne, oni ne. 2. Soudili se, soudili se rozvedení o svý jmění, o svý jmění, o portmonky, o kastróly, o potomky. Byl to spor urputnej [: s křikem a pláčem :], s křikem a pláčem, ó, jak si překrásně [: po krku skáčem :], po krku skáčem. R: 3. Soudili se, soudili se sourozenci mezi věnci, mezi věnci, pozůstalí, kdo co zdědí, kdo co sbalí. Byl to spor urputnej, [: bez slitování :], bez slitování, byl na hrobě plevel a [: devátý stání :], devátý stání. R: 4. Soudíme se, soudíme se lidi s lidma, kdo víc snese, kdo víc snese, kdo se nedá, jen těžko se pravda hledá. Je to spor urputnej, [: s sebou nás vláčí :], s sebou nás vláčí. Může to k smíchu bejt, [: nebo spíš k pláči :], nebo spíš k pláči. R: Nenávist každá, ta pomine, pomine, všechno se srovná, jen lidi ne, lidi ne. D A *: Svou pravdu máš, já mám zase jinou, Hmi G možná se sejdou a možná se minou. D A Já vím, tenhle svět snad jednu vadu má, Hmi G D že každý z nás jen tu svou pravdu má. Soudíme se ...