Staré dopisy (Merta Vladimír)

Dmi7 G C A7 1. Naposledy jsem plakal v kině na pohádce o Popelce, Dmi7 G F G7 C A7 schoulený na sedadle chlapeček v maminčině klíně. Dmi7 G F G, C A plátno zvesela mrkalo na milence. 2. Chtěl jsem zmenšit a od prosit tě, a zeptal se:"Je to místo vedle tebe volné.". Nejistě sis poposedla a řekla:"Jistě, hm,hm,hm sedávám schválně na nepravém místě.". 3. A holoubci vybírali hrášek z popela, zobáčky zvesela klovali o podlahu. Tři zlaté ořišky cinkly a Popelka je zvedla: "Holouci milí, děkuji vám za námahu.". 4. My princové za dvě koruny v první řadě, Promrzlí vrabčáci na telegrafním drátě. Teď vybízí má dámy k tanci, a ty jsi zašeptala:" Jááááá, já chci !". 5. A Popelka rozlouskla první oříšek a oblékla si šaty z hedvábí. Tančila u muziky, ztratila střevíček: "Holoubci milí, chce se mi za vámi.". sólo. 6. Toho si vezmeš nebo si ho vezmejiná, děti šly čurat a uteklo jim kousek pohádky. a v první řadě nedělního kina plakala vrádka školní zahrádky. 7. Popelka tančí valčík v druhých šatech a odpouští mi všechny moje známosti. Já kuchtík, stojím v otevřených vratech, být nadosmrti s ní alespoň v minulosti. 8. Beru tě za ruku, Popelko z první řady a vím, že nebudeš první ani poslední. Cítím dech školáčků za mými zády a na plátně se zatím pomalu rozední. 9. Popelka odjela v brokátových šatech, dávno jí padl nejmenší střevíček Hledáme obadva reflektory v zádech, Pod sedadly zakutálený oříšek. 10. Tytulky na plátně kina zhasly, paní pokladní počítá drobné mince, které jí zbyly v krabci. Z plakátů venku opadaly zbytky popelčiny krásy otevírám doma její dvacet let staré dopisy. C. Otevírám doma její dvacet let staré dopisy.