Dachau blues (Kryl Karel)

Ami G7 Ami G7 E C 1. Když stíny k sobě v touze lnou, tma prohlásí se kouzelnou G7 a někde znějí bicí, F G když měsíc tepe do mřížky F G dva Popelčiny oříšky Ami s šedivou holubicí, C když zvony půlnoc dozvoní Ami a vratiče se rozvoní, Dmi zlý sen se vrací znovu, (F) (G) [: jsou dosud v oknech střepy skla Ami a krev, jež znovu vytryskla, G (E) Ami skapává do proslovů. :] Ami F Ami G7 E 2. Když úzkost chodí po špičkách jak dívka v modrých lodičkách a v bílé rozhalence, když promarněno vzkříšení, když most má pouta lešení, jež křičí na milence, když zlato pláče mosazí, když vzduch se oděl do sazí a prázdnem škváry zeje [: zas strach má ze lži mozaiku a za svěrací kazajku už našel farizeje. :] F G Ami R: Zvracíme přecpaní a měsíce se počínají pátkem, G Ami křičíme ze spaní, zas děsíce se podepsaným řádkem, G Ami pod hranou odvahou tkví pobledlost, jak Pilát ruce myjem, G E Ami E když s chladnou rozvahou jde posedlost, pak zítřka nedožijem. 3. Když lež je pravdy zárukou, jde volnost s pouty na rukou a vůkol kvetou hroby, když z lásky stal se mouřenín, pak děvce podá růženín a zbude bez ozdoby, když zloba zbývá bez lásky, pak Židům krade oblázky a hlásá toleranci, [: a intelekt když bez duše, pak podoben je ropuše či slepci s mečem v tanci. :]