Ocelárna (Kryl Karel)

Ami F7 Ami E7 1. Mrtvou a živou míchám vodu do vín, Ami F7 E7 napolo bdělý, spící ve stoje, Ami F7 na stole lživou uniformu novin Ami E7 Ami a stěnu cely ve zdi pokoje. 2. Zas budík zvoní do nočního jitra a znovu plane hořák vařiče, dnes jako loni, včera jako zítra, čas věty plané vplétá do biče. A R: Na ostří nože, rezavé a tupé, A7 zavěsí změny lichá sobota, D D7 stelu si lože v dospávárně kupé, E E7 noc ranní směny v šeru života. 3. Na okna vlaku kapky deště krápou, jako když sprcha kape do vany, v štruksovém saku nevolníci chrápou a život prchá - rezignovaný. 4. Železným dechem nadcházejí rána, bolavá hlava hledá samotu, struskou a plechem zívající brána, a pak už žhavá ocel v šamotu. R: Na věšák šatny, zrezivělý prachem, zavěsí změny lichá sobota, mastný a matný, přidušený pachem, čas ranní směny v šedi života. 5. Hlt bryndy z žita, kterou úsvit prošil vyrudlou šedí škváry vyčpělé, sůl potu, vrytá do flanelu košil, škrábe a svědí, svědí po těle. 6. Kručení břicha z předražené láce přehluší vytí sirén fabriky, sobota lichá v heroizmu práce, Ami F7 jdem domů, sytí z levného pití, Ami F7 E7 Ami šťastni až k zblití - čísla z matriky.