Já za tebou dál budu stát (Smolík Jakub)

Tak různé cesty vedou k cíli a mnohokrát se neprotnou, já potkal jsem tě plnou síly tak divokou a nezkrotnou, mně říkali, že málem šílím, když spojím svůj sen s tvým a skončilo to víc než přátelstvím. Pak prožili jsme zlé i krásné, to druhé hlavně za nocí, a když mi bylo něco jasné, tak většinou s tvou pomocí, čas dělil jiné, ale nás ne a já ti málo lhal a vůbec ne, když jsem ti přísahal: Já za tebou dál budu stát, ať vzlétnem výš či přijde pád, ať sálá žár či sílí mráz, smrt jediná rozdělí nás. Teď najednou máš málo síly, jsi bledá, trpíš bolestí, ten pán, co obléká plášť bílý, nám řekl, že je po štěstí, že bojovat se dá jen chvíli, pak mám tu zůstat sám, já bezmocný, co můžu dát, ti dám.