1. Vím - že má stále jen svou děsně nafoukanou tvář.
Kvůli mým choutkám nevěrným - jsem záletník a lhář
Mám v každým městě ženskou a v některých i víc
a stále se jí vyhýbám, když v kapsách nemám nic. Říká:
„Nech mě být, tvé výmluvy já znám
už nejsem hloupá“
R. „Tak sbal si ten svůj krám, dej pod rohožku klíč
tvůj vlak už stojí v nádraží, tak padej rychle pryč.“ Říká:
„Nechci s tebou v jednom bytě žít
už nejsem hloupá“
2. Dál nemá žádnou otázku, není se na co ptát
a vůbec se už nestará s kým dneska budu spát.
Mé hříchy se mnou plují, jak s převozníkem prám
teď snažím se jim ukrýt a nevím vůbec kam. Říká:
„Nech mě být, tvé výmluvy já znám
už nejsem hloupá“
R. Tak sbal si …
R. Tak sbal si …
Tisk: