Schránka (Příbuzní)

E F#mi Ami E E F#mi Ami E Předehra... E Ze schránky tvůj dopis mám, F#mi napůl vzhůru napůl čtu si dál, Ami E bylo to jedno z mála pěknejch, šťastnejch rán. E Kdy člověk neví, že je svět, F#mi hlavu v polštářích na zem a nechce se zpět Ami tak v tichém světle rána dýchá H z listu větrovém. To co chybí mi je dotyk tvůj, lásko povídej a po mě pluj, tak jako řeka, když si ráno, rano meje břeh. Slova stoupak k duši blíž, ty víš, ty umíš, ty potěšíš, to se stěny barví láskou a mír svítí, svítí po všech zdech. ref. E G#mi |: Jak dokonale krásně zní...íí, E7 že někdo má tě rád, že ví...ííí, F#mi7 že schneš když uvnitř prázdno je, Ami E když nemáš komu by ses aspoň, aspoň chvilku dal. :| Rohlík, kafe, čistej stůl, městkej rozhlas oknem dovnitř k nám vplul, ten hlas podobal se zpěvu nočních, nočních žab. Když milujou se pod skálou, křičej žabí něhou láskou nestálou, to ty jsi stálej lásko, věrnej, věrnej natěšenej chlap. ref. |: Jak dokonale krásně zní...íí, že někdo má tě rád, že ví...ííí, že schneš když uvnitř prázdno je, když nemáš komu by ses aspoň, aspoň chvilku dal. :| ref.do ztracena: Jak dokonale krásně zní...íí, že někdo má tě rád, že ví...íí, že schneš když uvnitř prázdno je, když nemáš komu by ses aspoň, aspoň chvilku.......