Zítra je daleko (Epy de Mye)

Krajina neznámá a přece povědomá pařáty stromů a vrány ve vzduchu Těžko si připouštím že už jsem vlastně doma oči mám slepený prachem od výbuchů Tak mě tu máš jak psal jsem v dopise přišlo mi že to snad musí být celá věčnost Teď tady stojím v celý svý polní kráse na prsou jizva a kříž za statečnost R: Dám svůj kříž za teplou skrýš za pár dní kdy mám k tobě blíž Dám svůj kříž za plnou spíž zítra je daleko a nejistý to víš Sundám si kabát zapálím cigaretu ty sklopíš oči co nejsou bez viny Nikdo z nás neví kdy dá sbohem světu a tak se neptám kdo hřál mý peřiny Dnešní noc vytěžím s vidinou zlatokopů tak se mě prosím tě přestaň zbytečně ptát Zítra se vracím zpátky do zákopů svý srdce odstřihnu jak ostnatej drát R… zítra je daleko a nejistý snad to pochopíš R