Až velký oheň vzplane (táborová klasika)

Tam, kde les zní svojí písní, v osadě, kterou mám rád, večery jsou plná kouzla, ať je jaro nebo zimy chlad; přitiskneš se k malé lejdy blíž, v ouško její tiše zahučíš: Ref.: Až oheň velký vzplane, noc na osadu padne, zanesu tě hubičkami, které tvoje srdce zmámí. než jitro vstane mladé, láska se k tobě vkrade, v tvém srdéčku prudce zabuší a já tě budu míti rád. Bez lásky je život prázdný, musíš, hochu, milovat, lásce, té se neubráníš, proto ber vše, co chce život dát; tajemství, to poznáš jistě blíž, až své lejdy v ouško zahučíš: Ref.: Až oheň velký vzplane...