Tanečnice (Křesťan Robert)

D A G G 1. Převrhlá židle jako symbol času D G D D v nočním baru a pak holé nic D A G G jen v rohu si flitry vyčesává z vlasů D G D D poslední z tanečnic 2. Jsem poslední host s poslední sklenkou v dlani i ten klobouk mám dnes naposled dám si ho do týla a koukám na ni jak šminkou obelhává svět D A G D G D G D A R: Josefíno zatanči mi na rozloučenou D A G D GDA G D za tuhle noc nedopitou a nedokončenou HmiAG G D Hmi A G G A Á-á-áá-á-áá ... 3. Bere si tašku moje balerína v ní jen klíč a láhev od piva porovná židle a pak pozhasíná a potichu se usmívá 4. Otvírám dveře - brzkým rozedněním se pak rozmařile nechám vést toho kdo zvítězí nad pokušením čeká nebe plné jitřních hvězd R: 5. Severní vítr metá svoje kouzla na mém vlnolamu v Tortuze a do mého nitra prává tiše vklouzla jedna polonahá iluze 6. Kdesi v mé duši tančí tanečnice možná odvážněji než bych chtěl odráží od břehů má plachetnice a říkejte mi Izmael R: