D Hmi
1. Za mostem v úzké ulici
F#mi Hmi
je krámek z dálky vonící
D Hmi
meduňkou, rdesnem, skořicí,
Emi7 A
ale hlavně, ach jo.
Emi7 A
Léta snad z úcty k tradici
Emi7 A
kupuji celou krabici
Emi7 A
a přes ní i papír balicí,
Emi7 A
cítím, že řekneš, ach jo.
D Hmi F#mi Hmi
R: Ty jsi má levandulová,
D Hmi Emi7 A
úplně celá celičká, levandulová,
Emi A Emi A
nádherně levandulová,
Emi7 A7 D Hmi Emi A
hmm, levandulová.
2. Ne vždycky vařím dobroty
a občas mívám teploty
a nekapu ti do noty
a často vzdychám, ach jo.
Sotva však cinkneš za vraty,
otevřu, koukám, no a ty
upadáš vesměs v záchvaty
a vždycky voláš, ach jo.
R: Ty jsi má levandulová,
nádherná, celá levandulová,
famózně levandulová,
hmm, levandulová.
3. Už dobře pětadvacet let
si honem běžíš přivonět
a dřív než začneš vyprávět,
cos viděl - šeptáš ach jo.
Mívám chuť žárlit na ten květ,
to ovšem znáš už nazpaměť,
ať uschlé lístky vezme čert,
říkáš i bez nich, ach jo.
R: Budeš má, levandulová,
navždycky celá, celičká, levandulová,
famózně, nádherně levandulová,
hmm, levandulová.
Tisk: