Jamie (Isara)

Jamie Text: David Šelemberk, Hudba: irská lidová Capo 5 Ami C G Ami G F Ami C Tak už spinkej můj synku o tátovi nech si snít G Ami G F za mořem v zemi daleký on z trestu musí být. Ami C Týdny, měsíce plynou, co u soudu v poutech stál, G Ami G F s jedinou svojí vinou, že mě věrně miloval. Otec můj pán a statkář, velký boháč on byl, A co na očích mi uviděl to hned mi vyplnil. Jednou ráno sebou na trh do Glassburn mě vzal, Tam na návsi u koní můj milý Jamie stál. solo F Ami G F Jen se naše oči střetly jiskra přeskočila hned, ale mému otci Jamie nestál za pohled. Nevěřím, když mi říká než tě podkonímu dát, v černý rakvi na krchově chci tě vidět spát. Potom doma si mě zamkl rozpálený doběla, Však jen usnul spánkem hlubokým, já oknem zmizela. Malou chatrč v kopcích za městem můj milý Jamie má a než půlnoc z věže odbili už mě v ní objímá. A po nejhezčí noci za mých sedmnáct let, budím Jamieho vstávej můj otec je tu hned. Prstýnek po mý mámě chci ti za tvou lásku dát, snad v horách najdem místo, kde směl bys mě mít rád. Otec zatím koně sedlá, svý muže svolává, jak smečka vlků hladových za mnou se vydává. A hned druhého dne ráno je konec naděje, mého Jamieho v železech vlečou jak zloděje. Solo Ami C G Ami G F Ráno u soudu stojí statkář a podkoní, ale soudce pravdu nechce znát když měšec zazvoní. Vyhnanství za ten zločin je prý nejmírnější trest, boháčovy rodiny, že utrpěla čest. Marně svého otce prosím, ať Jamieho zbaví vin, dítě co pod srdcem nosím, bude jeho syn. On pohledem plným zloby se na mě podívá, praví: Od téhleté doby už nejsi dcera má. Teď Jamieho chatrč v kopcích je mým domovem, že mi otec někdy odpustí je jenom marný sen. žal už zatemnil mu rozum, ve svém domě žije sám, jestli Jamieho mi zachoval denně se boha ptám.