Balada o sedmi statečných (táborová klasika)

.1. D G D Kam se zatoulaly, kde ty doby jsou, D A7 naše holahou, když znělo savanou, D D7 G Gmi i ta nejchladnějš mučačita zjihla jako sníh, D G D když se objevilo sedm statečných. Naše kavalkáda strachu neznajíc, jako tornádo se hnala boji vstříc, i těm nejsmělejším pistolníkům rázem přešel smích, když se objevilo sedm statečných. .ref.: D G6 D G D Jupijou, jupijououhou, když se objevilo sedm statečných. .2. Mezi věrnými se nikdy nenašel, kdo by slabšímu svou pomoc odepřel, kolik vzrušení jsem prožíval, v těch dobách horečných, byl jsem nejmladší ze sedmi statečných. Tak jsme zahnali jak mračna moskytů, v poušti Estakáda tlupy banditů, naše prokletí se naplnilo v horách sopečných, tam je Waterlo mých druhů statečných. .3. Život dobrodruha, sláva jepičí, jeho dobré skutky šakal ukřičí, ani stopa po nich nezůstane v srdcích nevděčných, takový byl osud sedmi statečných. Kam se zatoulali, kde ty doby jsou, naše holahou, když znělo savanou, všechny představy se rozplynuly jako zjara sníh, zbyl jsem jediný ze sedmi statečných.