Emi Ami
1. Proud, který nosí lodi, ví, jak je těžké někdy plout,
D G H7
někdy se to hodí líp, že je lehčí utonout nežli žít.
Emi Ami
Žít, to je směr, směr, který znáš, to je láska, kterou dáš,
D G H7
to je ztrácet, znovu mít, skály kácet, ze rtů pít – to je žít.
Emi D G Ami D G Emi
Rf: Na na na…., co mi dáš, živote můj, na na na na, povídáš,
Ami H7 Emi
na na na na…, já tě znám, to ty jen tak, na na na na na.
Emi D G Ami D G Emi
Na na na…, nebuď zlý, na na na…, protivný,
Ami H7 Emi H7
na na na…, já nechci.
2. Dej, noci, dej mi spánek, víš, jak je těžké někdy spát,
život není vánek, spíš vichr, který umí brát, to co máš.
Dej, slunce, aby láska má byla pevná jako hráz,
která příval zadrží, která překoná i sráz – řekni, dáš?
Tak co chci a co nechci, vím to vůbec? Vím,
nechci mraky, nechci pláč, nechci zvonit u dveří,
nechci bezútěšný fáč – rozumíš?
Rf: Potom už je skoro jedno, co mi dáš,
živote můj, že jsem hezká, povídáš,
na na na…, já tě znám, to ty jen tak, na na na na na.
Na na na…, báječný,
na na na…, slunečný,
na na na…, víc nechci.
Tisk: