Ami7 Ami6 Ami5
Ami Dmi
Když jako mladý ucho lačný mužných tónů,
F E E7
zaslech' jsem poprvé ten její tvrdej bas,
Dmi Ami
velkej chlap zaspíval, že přehlušil hlas zvonů,
H7 E7
co sfouknou plamen oblohy, aby den zhas',
Ami Dmi
život všech tvrdejch chlapů i voňavý dálky,
F E
to krásně zahrály ty prsty jako špalky!
Dmi Ami
V tu chvíli věděl jsem, že tohle chci bejt taky-
F E A
a jako on svým hlasem doprovázet vlaky.
E7 A Cis7 D
R: Rachoty hromů, staccato deště,
D A
co z týhle tvrdý holky vymáčknout jde ještě?
E7 A
Možná že blues, slzy smutnejch tónů,
F9 E7 A
a rytmus, kterej tlučou kola vod vagónů.
Už je to moře let, co táhneme to spolu,
couráme mokrou trávou, vracíme si čas,
po cestách vyprahlých jdem nahoru i dolů,
vodopád vzpomínek se valí někde v nás.
Nabírám ze života vždycky plný hrsti,
často ji objímám, až dřevěný mám prsty,
a zpívat drsný písně, že mě ještě baví,
za to vám vduchu děkuju Lampo a Wabi...
R:
H9 B9 A
Tisk: