Cmi Gmi
Krajem zvoní kroky kopyt
Cmi Gmi
Hříva vlaje ve větru
Cmi Gmi
Nestačím se ani zpotit
Cmi Gmi
už mě tahá ze svetru
Cmi Gmi
Ebenový kůň
Cmi G
Moje černá tůň
Dmi G A
Probuzení černých zrcadel
Dmi G As A
Pohlazení mrazu během po zádech
Dmi G A
Mezi zuby klíny karamel
B A
Už mi slábne dech
Dmi
Mám strach
G A
Co si zase udělám?
Dmi
Mám strach
G A
z uzavřených kruhů
Dmi
Mám strach
G A
Vidím velký žlutý lán
B
Mám strach
A
Už obrací ho v pluhu
Dmi Ami
Ebenový kůň
Dmi A
Moje černá tůň
Dmi G A
scat ó-hó, si-vi-di-vi-a-pá
O písni
Rok dokončení si nepamatuji (1987 - 1990)
Vraceli jsme se z návštěvy u známých ve Cvikově a měl jsem na sobe zelený svetr. Možná jsem na ten svetr jenom myslel. Chladno a soumrak asi byli kmotři prvních veršů, které mne napadly ihned i s melodií.
"Ebenový kůň, moje černá tůň...". Po zádech mi přejel mráz. Brr, oklepal jsem se neskutečně silným vnitřním chladem. Všechno temné ve mně se zlověstně ozvalo a chtělo mne vystrašit.
Nedal jsem se.
"Ano, já vím," řekl jsem směle. "Vím, o mém Ebenovém koni a nebudu se s ním prát. Respektuji ho a přiznávám se k němu. Ale to povídám Vám všem, i Ebenovým koňům, že budu vždy usilovat o tolik dobra ve mně, abych všechny mé slabosti odčinil"
Ten pocit v tom dni byl tak silný, že nabyl jsem dojmu, že i jiní lidé toho koně v sobě nosí, a tak jsem psal a psal další slova na papír a naslouchal bolesti větrné hudby, která našeptávala a žadonila, dokud jsem Ebenového koně nedokončil.
Tisk: