ŽIVOT (MIKY KLOBOUK)

AMI G AMI DO VRAT MI TLOUKL A JÁ OTEVŘÍT JSEM MU ŠEL, C F E ZTRÁPENÁ TVÁŘ,POD OČI PRACH SE USADIL Z VÁLEK A STŘEL, AMI DMI E SRDCE PROPÍCHL MU ČAS,JAK SVĚTEM TÁH,ROZDRÁSANÝ NOHY MĚL, AMI G AMI CO JSEM MU V OČÍCH ZŘEL,TO NIKDY POTOM JÁ UŽ NEVIDĚL. DMI AMI E BYLA V NICH TMA I OHNĚ ŽÁR,BYLY V NÍ DÁLKY I KROKŮ PÁR, AMI DMI SKRYL SE V NICH SÁM,VŠE BYCH MU DAL, AMI E AMI JAK KDYBY NAJEDNOU,PLAKAL A TAKY SE SMÁL. KE KRBU USEDNUL A JÁ PODAL JSEM MU ČAJ, ZNAL ŽITÍ ZÁŘ,TAK SMUTNÁ TVÁŘ,PROČ POZVAL JSEM HO DÁL, RUCE JAK STAŘEC MĚL,PŘITOM S NÍM ŠEL MALÝ KLUK,CO V JEHO SRDCI HRÁL, JAK UBRUS ROZPROSTŘEL DUŠI SVOU,A K SOBĚ BLÍŽ MĚ ZVAL. ZE SEBE VZAL,RADOST I ŽAL,STRASTI I SLASTI MI DO RUKOU DAL, TAK JSEM SE BÁL,PRO TENHLE DAR, VŽDYŤ BYL TO ŽIVOT SÁM,KDO U KRBU OHNUTÝ STÁL. HOŘCE SE USMÁL A JÁ PŘIŠEL K NĚMU BLÍŽ, RUKU MI DAL,SRDCEM SE HNAL,Z NĚHO MĚ TRHAL MŘÍŽ, JÁ BOLESTÍ ŘVAL,ON DRŽEL MĚ DÁL,NA HRUDI STÁL MU KŘÍŽ, POUŠTĚL MĚ Z RUKOU SVÝCH,A ŘEKL,TEĎ SÁM UŽ VŠECHNO VÍŠ. CESTU UŽ ZNÁŠ,TAK VÍC SE SNAŽ,ZNOVU UŽ NEPŘÍJDU,TEĎ MĚ TU MÁŠ, ZÁVIST A HŘÍCH,PRYČ MUSÍ JÍT, MĚJ V SOBĚ LÁSKU A CIT,MNOHEM VÍC BUDEŠ PAK MÍT. ODEŠEL DO TMY A V DOMĚ ZŮSTAL JEHO STÍN, NAVŽDY TU JE,VE MĚ ŽIJE,TO PŘECE DOBŘE VÍM, ON KLID MI DAL,ŽE NEJSEM SÁM,KDO NEPOSTAVÍ ŘÍM, NAŠEL JSEM BÁSNĚ RÝM,V NĚM HLEDÁM KLID A MÍR. JAK OSTŘÍ DÝK,DO SRDCE VNIK,BOLEST VŠAK NECÍTÍM UŽ JE MI LÍP, ŽIVOT JE NÁŠ,NA KRÁTKÝ ČAS, NENÍ TO HRA V KOSTKY VRŽENÉ,MÁ TO BÝT HŘEJIVÝ PLÁŠŤ.