Koleda (Kamilkadze)

C G C G Lampa svítí na děťátko, spinkej malé Jezulátko, C G Ami F C G C paprsek prozradí, hvězdu, co pohladí, čela zrcátko. Měsíc ještě nocí září, usmívá se bledou tváří, pak pošle raketou, nebo snad kometou, pozdrav k tesaři. V ohně záři oči planou, počkej ještě chvilku malou, než světlo dozáří a jak to dokáží, hvězdy zaplanou. Koleda se nocí krátí, píše, dal a co má dáti, jak křídlo motýlí, co shoří za chvíli, málo viděti. Moje milá taky spala, Jezuleti podobala, se její radostí a spící tichostí, se mnou zůstala. Píseň nocí srdce spojí, všechny splíny láskou zhojí, co leží v oblacích, se k zemi navrací, vítej v pokoji. Lampa svítí na děťátko, spinkej malé Jezulátko, paprsek prozradí, hvězdu, co pohladí, čela zrcátko.