Hmi Emi
1. Poslouchej, v dálce zvony chtějí tě svést,
A G
do údolí stínů, sama, ta pověst je ti známá,
F#mi G A G
známá až proplakaná, musíš se vznést.
2. Že se ti často stýská, to dobře znám,
povědomá jsou ti místa, vzpomínka jasná, čistá,
jak voda, když se blýská, v očích ji máš.
Emi
R: Vždyť po dešti kvítí kvete,
F#mi
vítr všechno listí smete
G A
a rány čas všechny zahojí.
Emi
Všechna síla se ti střádá,
F#mi
smutku ukážeš jen záda
G A G Hmi
a vše se v dobré obrátí… obrátí
3. Podívej, slunce jde spát, ztrácí se den,
dlouhý pole od červánků, cítíš letmý dotek vánku,
je věrný tvému spánku – není to sen.
R: Vždyť po dešti kvítí kvete, ...
Tisk: