Lásko, mě ubývá kil (Lokálka)

G D7 Já sám pozdě večer jsem na hřiště vešel, vzal trenky a uslyšel smích. A7 D Ami D Ami D G Krásná se zdála, s koulí si hrála, já se zeptal,zda vrhat s ní smím. G7 C Jestli chceš, se mnou vrhej, pak pro kouli zdrhej, vždyť máš nejmíň metrák a půl. Rovná jak svíce, už neřekla více a já díky ní do vln sportu vplul. Já denně pak vrhal, jak po červeném víně a tuk zvolna měnil se v sval. Dál na místo piva, jen kofolu srkal a kondiční fotbal jsem hrál. Pak po necelém roce, s kyticí v ruce, jsem za sličnou koulařkou šel. Už se štíhlým pasem, řek třesoucím hlasem, slov pár, co jsem dávno říct chtěl. G7 C Ref.: Řek jsem jí lásko mě ubývá kil G a mám nyní svaly, kde dřív bůček byl. C Já cítím se králem ,chci s tebou jít sálem G tvé ano je můj velký cíl. D G Řek jsem jí: Lásko, mně ubývá kil. To co potom se stalo, mně úplně vzalo a po zádech rozběh se mráz. Ona v saku tam stála, dost divně se smála a hluboko zněl její hlas. aby výkon svůj zvedla, prý moc prášků jedla a teď je z ní chlap jak má být. Pak pravil mi Véna, ten bývalý žena, slov pár do dnes slyším je znít: Ref: Řekl mi: Karle, mě přibývá kil, já cítil se krásně, když dívkou jsem byl. Však nedbal jsem rady, teď pryč jsou mé vnady a v mlhách se ztrácí můj cíl. Řekl mi: Karle, mě přibývá kil.