Poslední pastva (Lojzíci)

G 1. Ráno časně vzstávám, dřív, než louky začnou kvést, A D stokrát už poznal jsem to, umím to snést, G stáda svá jsem pásal už jak malý hoch, ó jé, D G "lásku svou koním" bylo vždy přání mé. G R: Pasou večer, pasou ráno, pasou se dál, jak známo, A D koně jsou to jediné, oč prý jsem kdy stál, já říkám: G jednou přijde den, kdy žít už nebudu chtít sám, a náhle D G dole v městě čeká na mě parádní flám. 2. Svítí Jižní kříž, to do hor jaro přišlo k nám, přichází čas lososů, kam táhnou, to znám, první kvítky jara cestu svou si razí dál, sníh z okolních kopců mizí, zázrak se stal. R: 3. Od hor vítr fouká, slunce skrývá svou tvář, v podvečer už noční ptáci drží svou stráž, obracím se domů, koně zaháním spát, na druhý den ráno sen svůj nechám si zdát. R: R: