Dívka z Cheyenne ok (Grošáci)

Recitace: Byl už podzim, všude kam oko pohlédlo zlátlo javorový listí a já se vracel sychravým ránem domů po pěti letech bojů pod vlajkou spojenejch států, po pěti letech válek, hrůzy a vraždění. Hlavou se mi honily děsivý vzpomínky a já přemejšlel o tom, jestli na to všechno budu moct jednou zapomenout, jestli mám právo se ještě někdy smát. Najednou jsem zjistil že stojím, stojím uprostřed vypálený indiánský vesnice a přede mnou v šatech posetejch ranami šavlí leželo malý ještě ubrečený indiánský děvčátko. Poprvé v životě jsem měl slzy v očích, poprvé v životě jsem se styděl za svou zem, za lidi kteří nosili její znak a mluvili její řečí. Né kvůli tomu děvčátku, ale brečel jsem nad tím, nad čím vším musí vlát vlajka mý země, na který lpí i tvá krev, malý ubrečený děvčátko z kmene Cheyenne. G Emi Čím voněl dým C G v tvým týpí dívko z Cheyenne Emi D čí nůž zbarvil čerň tvých copánků G Emi tady končí sny já vím C G z jara zvonky vyklíčej Emi D tam kde brouzdal travou pár tvých opánků Ami Hmi bílý máš pléd G C motýl do vlasů ti slét G C G co ti říct, dívko z Cheyenne Ami Hmi máš v očích zášť G C vždyť nosím stejnej plášť G C G odpustíš, dívko z Cheyenne Pláčem umazaná tvář a víčka zavřený a talisman co poví, kudy jít že byl falešnej jen lhář už víš a sevřený ústa šeptají že dýl si chtěla žít ze zvonků věnce plíst znáš v horách každej list poslouchej, dívko z Cheyenne krajem zní tamtamů chór nebe obléklo si flór usínej, dívko z Cheyenne Až příjde někdo z vás tam do těch tichejch míst kde šumí jen říčka plná kamení tam kde končí jezer hráz uvidíš zvonky kvíst a ze dvou kůlů kříže znamení stůj, ona spí jenom zlý o nás ví spoutaná, dívka z Cheyenne dej jí můj vzkaz bude se jí dýchat snáz pozdravuj, dívku z Cheyenne, pozdravuj, dívku z Cheyenne pozdravuj