Zatracení přátelé (Kiďák Vojta Tomáško)

ZATRACENÍ PŘÁTELÉ D A Jednou to přijde a z kluků jsou muži, nad ránem mívají sny plné žen, D G D G D šlechtění hřebci s napjatou kůží, holí si tváře i ve všední den. Pak dostanou povel a rozstřílí nebe pro malou hvězdičku na ramenou, opilí slávou mají jen sebe a do trávy zvrací než zapomenou. G D H7 Emi A D D7 R: Zatracení přátelé smějou se smějou a dobře ví, že s tím nic nenaděláš, G D H7 G D A D zatracení přátelé smějou se smějou a drží nám místečko na mariáš. Vím kdy se z děvčátek stávají ženy, panenku za první červený květ, krásu jim kradou seprané pleny a muži co odchází dobývat svět. Kdo by chtěl zpátky k povadlé růži, když kolem rozkvetly chrpy a mák, tak po všech cestách jdou prolhaní muži, pálí a boří a nechají tak. R: …..