Vyznání citově vyprahlé jalovice (Lokálka)

D A7 1. Má máma stála v boxu dvacet pět, D D7 toužila po lásce ve věku tří let, G D Hmi až jednou přišel za ní mladý inseminátor, D A7 D lásky novátor. D A7 R: Jé, tou krávou, krávou chci se stát D D7 a svůj první litr mlíka státu dát, G D Hmi až přijde den, kdy z pastvin zavolá mě známý hlas, D A7 D krávou chci se stát. 2. Inseminátor zaved' trubičku a nedal mámě ani hubičku, ta z toho ihned měla oblíbený mindráky, no případ pro tři Plzáky. 3. Kráčela jsem pak osudu vstříc, i když pravej táta měl o dvě nohy víc, přes tenhle drobnej pokles přijali mě u stáda a žiju si - no paráda. R: 4. Stávám nyní v boxu dvacet pět, nevím, co je hlad, žízeň ani smäd, už dávno za sebou mám mladá léta telecí a v lásce chci být nad věcí. 5. Mám jen touhu stát se maminkou, přítomnost bejčka není podmínkou, nežli mít na padesát švagrových jen ve stádě, tak dám přednost náhradě. R; R: