WC (Lokálka)

G 1. Za chvíli noc bude dnem, procházím svým záchodem, D7 G možná, že dnes přijde on - můj neznámý, mísy bílé jako sníh, lesklá čísla na dveřích D7 G jsou mi svědkem, že se snad utrápím. C G D R: Nevadí, nevadí, přece příroda si sama poradí, G G7 C co je tenhle městskej záchod záchodem, G D7 G neviděl ženu postrelenú Amorem. 2. Až přijde unaven z cest, dám mu klíček s číslem šest, na šestce je vždycky papír, tam je ráj, myšlenky mý dostávaj' tvar, když pucuju pisoár, jak ten kvítek na stráni usychám. R: Nevadí, nevadí, jenom práce rány v srdci zahladí, vyfasuju si teď kilo šampónu, budu čistit madla vod splachovadla, budu snít. 3. Veliký můj úlek byl, když se on k nám přiřítil, byl jak stěna, v očích výraz prosebný, vše je pozdě, cítím už: neudržel to ten muž, tvář mu polil ruměnec a byl můj. R: Nevadí, nevadí, moje valcha si s tím hravě poradí, co jsou proti naší lásce kalhoty, nic neznamená, že si šplouch' i - kam? - do boty!