Frenky dlouhán
D G D
1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou
A G D
lidem nad hlavou, smutnou dálavou,
G D
já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
A G D
za čas odletěl, každý zapomněl.
A
R: Měl kapsu prázdnou Frenky dlouhán,
G D
po Státech toulal se jen sám,
G D A
a že byl veselej, tak každej měl ho rád.
G D
tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál,
G A
a každej, kdo s ním chvilku byl,
G A D
ten dlouho se pak smál.
2. Tam, kde byl pláč, tam Frenky hezkou píseň měl,
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát,
a když pak večer ranče tiše usínaj',
Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál.
R:
3. Tak jednou Frenkyho vám našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí,
bůh ví, jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíráček zněl.
R:
Tisk: