Docela všední obyčejný den (Ostatní)

Docela všední obyčejný den G7 C F9 C 1. Docela všední, obyčejný den, G5+/7 C Gmi7 C9 k večeru o půl šesté F9 ulice hoří do tmy neonem C C7 Ab7 C v tom starém pohádkovém městě. C#dim G7 Dmi7 G7 Docela všední, docela všední den, C F C G7 C Fmaj7 C více kouzel má, než krásný den. 2. Snad právě v této minutě se někde lidé smějí anebo bloudí v dlouhé samotě tisíce lidí v beznaději. Den šťastných schůzek, den smutných rozchodů, den plný krás, den marných snů. 3. Zatímco kolem planou lampy tmou, za mořem ráno vstává, smutná se věčně střídá s veselou a život s člověkem si hrává. Najednou končí, co právě začalo, a trvá dál, co skončit má. 4. Možná že v této chvíli pro lidi písničku někdo skládá. A přitom vůbec, vůbec, nevidí, jak ho má jeho milá ráda. Pro samé hvězdy sdalekým vesmírem, on nevnímá svůj všední den. 5. Týden má jenom jednu neděli a často šlapeš bláto. A přece všední den je veselý a přece život stojí za to. Ten všední den, ten, který znáš, jde s námi dál, jak přítel náš.