Jsou čtyři ráno nebo víc
jsem vzhůru koukám na měsíc a nebo dolů do ulic
kde lampy bloudí
snad je to jedna z nočních můr
co vidím to je soudní dvůr a ten mně teď soudí
Soud rána to je nespavost
a notně potměšilý host
je seriózny na výsost a tak mě teď soudí
Já ale kuráž posbírám a řeknu všechno popírám
jen ať si mně soudí
Ať mně klidně soudí – já se nepřiznám
Refrén:
Soudí, tady mou nápadnou růž
dnes mně soudí, kdejaký náhodný muž
že chci stále jen dávat i brát
že mám v úmyslu žít jak se dá
v proudů dní míjejících
občané přísedící k tomu já se vám
nikdy nepřiznám, já se nepřiznám.
Mi milí asi nevědí
že slouží službu medvědí
že v roli svědků povědí že mám ráda třeba … růže
I to že ješte radši spím a ve snech často zabloudím
k vůni mužské kůže – to mi nepomůže
Co napůl je chci docela
Chci vstát jak ptáci z popela a dělat co se nedělá
a za to mně teď soudí
Chci v kádi světa hledat špunt
když na huntě jsem poznám hunt
a v zlatě jeho kontrapunkt
proto nezabloudím
a tak se nepřiznám.
Refrén:
Soudí, tady mou nápadnou růž
dnes mně soudí, kdejaký náhodný muž
že chci stále jen dávat i brát
že mám v úmyslu žít jak se dá
v proudů dní míjejících
občané přísedící k tomu já se vám
nikdy nepřiznám, já se nepřiznám.
Ten soud mi říká: Už to vzdej
jen na sebe se podívej a za pravdu nám dej
že si pěknej ptáček
Jen pohleď na svou minulost
a pochop že v nás hárá zlost
Tak požádej nás o milost
a začni s pláčem.
Hmm… Já koukám vzhůru na měsíc
a taky dolů do ulic a sama sebe slyším říct
nejsem z těch kdo loudí
Už nechte dalších průtahů
Jsem vinná v plném rozsahu
Hlasům co mě soudí
Já se přiznávám.
Refrén:
Soudí, tady mou nápadnou růž
dnes mně soudí, kdejaký náhodný muž
že chci dávat i brát
že mám v úmyslu žít jak se dá
v proudů dní míjejících
občané přísedící k tomu já se vám
plně přiznávám, já se přiznávám…
Tisk: