G Hmi
1. Tak zase jeden den úzce spjat s realitou
C D
S vůní tvou, a touhou tou co nejde ovládnout
G
Chvíli plout jen, tak ve dvou
Hmi C
Pak si lehnout a být prost té radosti
D G
Z toho že žít můžem,i když jen jednou,
Hmi C
Ale tim spíš člověk člověku blíž
D
Dokud to nepochopíš
G
Tak budu nekonečně psát
Hmi
Tisíce básniček
C D
A budeš jedním z mých... holčiček...
G Hmi (H7)
R. Vždyť i Libor má Zdenu a Igor Irenu
C
Každej druhej má ženu
D
Jen já žádnou neseženu
G Hmi (H7)
Věra a Luděk a Radek s Ríšou
C D7
Se poznali včera a už si spolu píšou
G Hmi (H7)
Vasil má Natašu a Imrich zase Ilke
C D
Ju Hon Li má Hokašu a Brabcová je s Jílkem
G Hmi (H7)
Had má svojí hadici a maj spolu hádky
C D
Jen já rušim tradici a držím se matky.
Rec. Protože ta mi, vždycky říkala že život je jako bonboniéra,
A že je vcelku jedno kde začnu.
C Hmi
2. Tak jsem si řek, že když mám takovej pech
C D
Přeskočím na druhej břeh a zkusím štěstí na pánech
G Hmi
Což vyrazilo dech především těm co jsem znal
C D
Snad proto v posledních dnech se drželi dál
G Hmi
A já to nechápal a toužil po lásce
C D
A vroucím objetí, tak jako v pohádce
G Hmi
Stal jsem se obětí samoty v zajetí,
C D
A že je ti to jedno... tak to mě celkem sebralo...
R. Vždyť i Libor má Zdenu a Igor Irenu...
Protože ji mám ráád!
V refrénu durový nebo molový dle libosti.
Tisk: