Dmi Bb Dmi
1. Nádraží večerní, kde nikdo z lidí úsměv neoplácel,
Bb F
vlak, co jsme jeli s ním, tady končil a zas do města se vracel,
Ami Dmi
: s bráchou šli jsme dál. :
a my dva
2. Nás budil v trávě den, my vídali, jak stromy ráno brečí,
a do plamínků jen mlčívali spolu stejnou řečí,
: dávno a čas to vzal. :
je to tak
F Gmi Dmi
R: Už dávno bez koní, dva stíny opěšalejch námořníků,
F Gmi Bb
postavy shrbený, co při hledání zašlejch okamžiků
Ami Dmi
: toulat po hvězdách. :
chtěly se
3. Písničky vohraný, co zpíval se mnou, opsal z mýho bloku,
mý hlavě děravý napovídal občas ňákou sloku,
léta je sbíral a všechny znal, léta všechny znal.
R:
4. Náš vymyšlenej svět byl bez tupců a taky bez chytráků,
šlo v něm i nacházet, co sehnat nejde v žádným obchoďáku,
: volnost na cestách ... :
třeba jen
Tisk: