G G7 C G
Přišlas tenkrát sama, odkud, pánbůh ví,
D
práh dál tvoje kroky nepustil,
G G7 C G
z šedavého nebe drobně padal déšť,
D G
ten tě málem celou rozpustil.
Pak jsi vešla a od těch chvil nic nebylo, jak dřív,
zdálo se, že slunce vyšlo snad,
na pastvinách zelených i kytky začly kvést,
však věřte mi, byl vážně listopad.
G G7 C G
Rf: Cesta samej kámen z hor až za tebou,
D
já, blázen, chtěl po ní dolů jet,
C G C G
jak mý srdce rozbitý, teď všechna slova jsou,
D G
proklínal bych sebe, celej svět.
Jak hejna ptáků zbloudilých tvý vlasy odlétly,
zbytečně jsem prošel okolí,
pak tě kdosi zahlíd´ v stínu divných ulic stát
v tom velkým městě dole v údolí.
Od té doby marně doufám, že se vrátíš zpět,
proč to neříct, byl bych hrozně rád,
na pastvinách slunce zašlo, kytky spálil mráz,
není divu, vždyť je znovu listopad.
Rf: Cesta samej kámen z hor až za tebou,...
A A7 D A
Rf: Cesta samej kámen z hor až za tebou,...
Tisk: