Desperát (2010) (Bobek Pavel)

Hmi A G Hmi Já jsem byl desperát za pasem nůž a revolver A Emi D A neklidnej duch a solitér Emi Hmi A G zase jsem v poušti číhal na svůj dostavník Emi Hmi A G v patách kletby mužů ženskej pláč a křik Hmi A G A D a nakonec k čertu s tím, kat oprátku mi dal G A jenže žiju dál. Já jsem byl námořník na svět mě přines' kormorán mořská tříšť a Bludnej Holanďan obeplul jsem Horn a v subtropech mě potkal pech u mexickejch břehů měl jsem svinout hlavní stěh ale ráhno odnes' vítr a já prý se utopil a přece dál jsem žil. Já stavěl přehradu tam kde nejprudší byl proud pár pevných ocelových pout. A tam kde řeka rve se dál od pramenů, sklouzla mi noha po hromádce kamenů. Tekutý beton zastavil můj dlouhý pád, ten si mé tělo vzal, D A Hmi F#m G F#m Emi G A D ale přesto žiju dál, a dál, a dál, a dál, a dál... Já řídím hvězdolet odtud až za hráz věčnosti, a až ji má loď přemostí. Najdu si tam místo kde pak můžu klidně spát, možná se vrátím zpátky zas jak desperát, nebo jak kapka deště nebo sekvojový dým, ale přetrvám to vím, a zas se objevím, objevím, objevím, objevím, objevím...