Ten kluk, co jezdil kolem nás (Ode To Billie Joe) (Urbánková Naďa)

I když byl krásnej den na nebi slunce přestávalo hřát průvod aut smuteční, táhnou městem jak černý had Je čtvrt na dvanáct, řek' brácha musíme už zpátky jít znáš mámu, když vystydne jí jídlo tak bude k nám zas proslov mít Já zaslechnul jsem dneska ráno zprávu jak špatnej špás že dnes v noci vyboural se ten kluk, který jezdil kolem nás Táta šeptal mámě, aspoň můžem zas v klidu jíst kluk bláznivej nepřijede nikdy víc, jó, tím jsem si jist Von měl tak silnou motorku, že ji slýším furt řvát a máma, víš, přestaň s tím, když jím nechci nic poslouchat A tak všechno půjde dál, tak jak dřív, jak v létě mráz jen dnes v noci vyboural se ten kluk, který jezdil kolem nás Brácha řek', já záviděl mu tu černou bundu koženou samej cvok, samej zip, helmu přes obličej staženou Jeho černý stroj jel jako ďábel, jako šíp co si hledá cíl Já jedla, nevěděla vlastně co kdyby tak zastavil Jak asi vypadal, kam pospíchal, snad to nepropás' a vždycky na mě mával když tak denně jezdíval kolem nás Máma povídá mi, moc koukáš a jen málo jíš já vám vařím jako pánům a ty, že se nestydíš A já jen chtěla křičet, plakat pláč zoufalá že už vím, že i skrývaná láska je nestálá Tak teď tu moc mít jen obrátit pár chvil, vrátit zpátky čas aby ten kluk jako včera moh' zas jezdit denně kolem nás Jen čas to všechno ví, kdekdo zapomněl a léta jdou brácha koupil starší auto a pyšní se tou nádherou Málo kdo ví a kdo zná na co večer vyslívám když sním a jen máma občas zeptá se mě kdy se z oblak navrátím A já se často zatoulám s malou kytkou tam kde je ten sráz tam kde tenkrát vyboural se ten kluk, který jezdil kolem nás