F A Bb
Je den, tak pojď Marie ven,budeme žít, házet
C F A Bb
šutry do oken.Je dva necháme doma trucovat,když nechtějí, nemusí,
C F A
nebudem se vnucovat.Jémine. Všechno zlý jednou pomine,tak
Bb C F A Bb
Marie, co ti je?
C F A Bb
Všemocné jsou loutkařovy prsty,ať jsou tenký nebo
C F A
tlustý,občas přetrhají nit.A to pak jít a nemít nad sebou svý jistý.Pořád
Bb C F A
s tváří optimisty listy v žití obracet. Je to jed, mazat si kolem huby
Bb C F A
med a neslyšet, jak se ti bortí svět.Marie, kdo přežívá,nežije,
Bb C F A
tak á-dy-jé. Marie, už zase máš tulení
Bb C F
sklony,jako loni. Slyším kostelní zvony znít a to mě zabije
A Bb C
a to mě zabije a to mě zabije, jistojistě.
Ref.
F A Bb C F
Já mám, Marie rád, když má moje bytí spád. Býti věčně
A Bb C
na cestách a k ránu spícím plícím život vdechovat.
F A
Nechtěj mě milovat, nechtěj mě milovat,
Bb C
nechtěj mě milovat. Já..
Copak nemůže být mezi ženou a mužem
přátelství, kde není nikdo nic dlužen?
Prostě jen prosté spříznění duší,
aniž by kdokoli cokoli tušil.
Ref.
Tisk: