Desperát (Bobek Pavel)

Hmi A G Hmi Já jsem byl desperát ten sen k ránu se mi zdál A Emi D A já byl v něm pistolníků král Emi Hmi A G zase jsem v houští číhal na svůj dostavník Emi Hmi A G v patách jen kletby mužů ženský pláč a křik Hmi A G A D až podlej výstřel mě z mejch snů vykázal G A jenže žiju dál. Já jsem byl lodník i s tou chůzí houpavou s plachtou bílou nad hlavou já měl jsem perel víc než žoků s bavlnou a neznal pevnou zem jen vlnu za vlnou pak v prudký bouři oceán mě pohltil a já se probudil. Já stavěl přehradu tam kde nejprudší byl proud pár silných betonových pout a tam kde řeka letí dál do kaňonu sklouzla mi noha po navlhlém balvanu a jak ten kámen který zná svůj věčný pád já nikdy nedopad D A Hmi F#m G F#m Emi G A D tak můžu klidně vstát a jít a vstát a žít a bdít a žít a bdít. Já řídil hvězdolet a chtěl jsem vesmír prokouknout uprostřed našel jsem ten kout kam odcházejí naše sny po ránu spát možná se vrátím zpátky zas jak desperát jen jedno můžu říct čím byl jsem byl jsem rád a dokud budu snít tak dlouho budu žít budu žít budu žít budu žít…