Den vítá mě svým ránem,
však já už nejsem pánem tvých snů.
Zbyl mi jen žal.
Noc roztáhla svá křídla
a ty ses v jiným vzhlídla
a toho jsem se vždycky nejvíc bál.
Co bylo už tu není,
tak sbohem ty mé snění jdu dál
životem svým.
Jak můžou zpívat ptáci,
proč obraz tvůj se vrací,
sám sebe teď zbytečně se ptám.
R: Mám se zlobit, mám se smát.
Zbývá mi jen sbohem dát.
Těžko hledat slova,
chce to začít znova
hrát, jó znova hrát.
Snad vyřeším to honem
když začnu správným tónem
svůj song zpívat a hrát.
Kdo tančí zpívá hraje
ten slyší hudbu z ráje
a můžou se mu hezké věci zdát.
sólo ...
R: Mám se zlobit...
Den vítá mě svým ránem...
Tisk: