Až budeš velký (táborová klasika)

Ami Dmi Ami Dmi Ami E7 Ami Hajej, dítě moje, hajej, v přístavu již světla jasně zaplály. Ami Dmi Ami Dmi Ami E7 Ami Hajej, dítě moje, hajej, táta odjel lodí, někam do dáli. G7 C G7 C E7 Budem na něj čekat až se vrátí, snad ho moře, hochu zpátky dá ti. Ami Dmi Ami Dmi Ami E7 A Zavři očička svý dokud ještě neví, jak je celý život zlý. R. A Až budeš velký, staneš se námořníkem E7 A a odjedeš mi jednou velkou lodí v dál Život se změní, mně zbude snění, E7 A když za tátou jsi se mnou na loď chodíval. A7 D A |: Až jedenkrát mít budeš rád, H7 E pak se k své mámě bláhové víc nevrátíš. A Snad si vzpomeneš, snad zapomeneš, E7 A však z mysli mé mi, dítě, ty nezmizíš. :| Léta ryla v čelo, schýlila jí tělo, stářím zbělel její vlas. Syna doprovází žena jeho k hrázi, jako ona kdysi, zas. A když syn se loučí s ženou svojí, máma kdesi smutně v koutě stojí. Šátek v ruce staré svírá, slzu z očka stírá, chvěje se jí hlas. R.