Prádlo a lovy (lidovky)

Kníže cválá domů zpět, z lovu vrací se s prázdnou, omrzel ho celý svět, už ho nebaví žít, když tu náhle v užasu, spatřil prádelnu krásnou, nač se trápit pro krásu, když ji teď může mít? ref: Když tě znudí lov, nač to váhání? dej se bez výhrad na praní, to tě rozptýlí to ti sluší líp, nechej střílení, zahoď šíp! Kníže vstoupil do tůně, neměl loď ani prádlo, možná koupel odstůně, co tak ve vodě stál, jak jí lásku vyznával, voda odnesla prádlo, plout ho nechá s proudem dál, kdo by o prádlo stál? ref: Když tě znudí lov, nač to váhání? dej se bez výhrad na praní, to tě rozptýlí to ti sluší líp, nechej střílení, zahoď šíp! Od těch dob tam dívek pár, často v potoce stává, vyhlíží svá knížata, vysněný ideál, neznají však chytráka, dobrý pozor si dává, nikdo ho prý nezláká, nástrahy prádla zná!