1987
A A F#mi7 E
Jsem holka, která překáží, pořád se někde plete
A F#mi7 A E
A když se slova odvážím, tak říkaj: Ale děte!
C#mi G#mi F#mi E
Mejdany doma nemívám, jen ticho, sůl a chleba
A F#mi A Ami E
A neskromně se domnívám, že to je taky třeba
E6 E F#mi
R: Proč mý horký srdce vždycky někdo zmrazí
Ami C E E6
proč pořád ramena někdo má
E F#mi
Bez majáku škuner domů nedorazí
A C D E
Pochopte už moje slova zmatená
Já nejsem řeka, já jsem most a od praporu stožár
A zcela nenáročnej host a kamna spíš než požár
Skromná jak vůně kapradí, jak vedle cesty kámen
Nikomu jaksi nevadí, že hořím jak plamen
R: Proč mý horký ...
Jsem útěcha pro něčí pláč, možná mě někdo hledá
Jak vodu suchej květináč a rusalka jsem bledá
Jsem holka, která překáží a křížem krážem pluje
Kdopak se jedno odváží říct, že mě potřebuje?
Tisk: