Polštář (Rak Jan Matěj)

C Gdim Dmi7 G6 1. Třeba se mi smějte, anebo jak chcete, C Gdim Dmi7 G6 stejně mi mou pravdu upřít nemůžete, C Gdim F D5b/7 že, ač je to bláznivý, tak nejvíc o mně ví G C G7/5#(C9) polštář, co je na mý posteli. 2. Víc, než všichni z lidí ten polštář do mě vidí, klidně se mi kouká do duše, vyzná se i potmě, polévá pak pot mě když uléhám, nic zlého netuše. F C#9 C9 R: Ať si věda co chce říká, co se týče snění, F D9 C#9 C9 vím, že na těch teoriích kouska pravdy není C Gdim F D5b/7 vysvětlení snadné vědu nenapadne: G C G7/5# že všechny sny si polštář vymýšlí. 3. Velmi často sdílí se mnou špatnou chvíli, něžnější být nikdo neumí, nikdo neuvěří, že ten pytel peří G7 G#7 mi víc než všichni lidi, mi víc než všichni lidi, G7 C mi víc než všichni lidi rozumí!