D
1. Už zima vládu svou
G A
létu dává do rukou
D A
a ptačí písně slyším ve větvích.
D
I když ze všech stromů zní,
G A
mně teď žádná netěší,
D G A
vždyť má láska je tolik vzdálená.
A D
R: Čeká na mně, mám ji rád,
G A
v nocích nedává mi spát,
D G A
čím je dál, tím víc mi schází láska má.
2. Jenom vítr na kopcích
mi nosí její dívčí smích
jehličí vůni jejích vlasů má.
R:
3. Podzim léto dohoní
a já se vrátím zpátky k ní,
až se listí ve větvích zabarví.
Z dálky na ní zamávám,
vždyť největší radost mám,
když se její krásné oči rozzáří.
R:
Tisk: