Bílá, bílá (Ryvolové bratři)

1962 C F7 C 1. Až se sejdem znovu pod stromy v hebké trávě F7 C slunce všechny mraky rozlomí vánkem hravě G C D7 G věz,že musí tráva hebká být vláním vůní C D7 G7 nesmí Tě však vůbec překvapit léto u všech lesních tůní F Bb F R: Tu chvíli tu mít, kdy vítr mraky honí Bb F C7 Bb C7 a seno kolem voní závratnou vůní F Bb F tu chvíli tu mít kdy všichni jsme zas spolu Bb F C7 F F# G a slunce klesá dolů oheň se k hvězdám vznes 2. Dál zas půjde slunce oblohou čistou modrou vlaštovky se slétnou nad vodou čistou modrou zas na slunci zhnědne tvoje líc bílá bílá a na co se těšíš víc a víc dálka druhý den to smývá