Rybář kontra potkan (Lutka Petr)

A E 1. Rybář chytil rybu a byl tomu rád, A vtom však vylez' potkan z díry, začal mu ji žrát, D rybář, jak to uviděl, malou radost měl, E A E popad' kámen do ruky a k potkanovi děl: A E R: "Jó, já mám rybu a ty nemáš rybu a chtěl bys rybu mít, A to si musíš, milej hochu, taky ulovit, D já ti půjčím udici a chyť si na ni bělici, E A bělice ti postačí, to je ryba vonačí." 2. Potkan zle se zasmál a žral rybu dál, rybáře zlost popadla, po hlavě ho vzal, jiný po tý ráně byl by v Pánu hned, potkan se jen votřepal a po svým dál si ved': R: "Jó, já mám rybu a ty nemáš rybu a chtěl bys ji zas mít, to si musíš, milej pane, jinou ulovit, vem si svoji udici a chyť si na ni bělici, bělice ti postačí, to je ryba vonačí." E A E A *: Nevesele ale končívá, kdo na sebe jenom myslívá, D E A D vona ta ryba byla otrávená, potkan po ní pad', E A z toho plyne poučení: nelze cizí žrát!